Příběh Hanky: Manžel před rodinou utíká do práce, jsem na všechno sama

Příběh Dariny: Manžel mě opustil kvůli milence, teď se chce vrátit

Zdroj: idnes.cz     13.11.2023 (00:00)     pro-zeny

Ještě před čtyřmi lety jsem měla pocit, že mám v životě všechno, co jsem si kdy přála. Měla jsem práci, která mě bavila, milujícího manžela, dvě krásné zdravé děti a krásný dům. Jenže pak se to všechno zhroutilo jako domeček z karet. Ten dokonalý manžel mě opustil kvůli jiné ženě.

Příběh Dany: Na všechno jsem sama, manžel věčně pryč a rodiče nepomohou

Zdroj: idnes.cz     06.09.2021 (00:00)     pro-zeny

Vdala jsem se za extrémně vytíženého muže, který je neustále v práci, na služebních cestách, doma se téměř neohřeje. Na druhou stranu žijeme v luxusu, máme krásný dům, dostatek financí. Jenže já v něm žiju sama jen se dvěma dětmi, nemám si pořádně s kým popovídat. Ani rodiče či sourozenci mě nechápou, prý mám, co jsem chtěla, tak si mám přestat stěžovat.

Z manžela se stala hrozná pijavice. Všichni říkají, ať se rozvedu, já ale nechci

Zdroj: kafe.cz     03.04.2021 (10:16)     pro-zeny

Manžel byl vždycky zodpovědný a pracovitý, to se mi na něm taky líbilo, jak se dokáže postarat o rodinu. Když pak měl nějaké zdravotní problémy, navrhla jsem mu, aby si pár měsíců odpočinul. Manžel se ale do práce nevrátil, už dva roky všechno táhnu sama, zatímco on jen mluví o tom, že si nějakou práci najde.

Viola: Manžel utíká od rodiny, tvrdí že za prací. Já ho podezírám z nejhoršího

Zdroj: kafe.cz     24.04.2020 (09:36)     pro-zeny

Mrzí mě, že manžel upřednostňuje práci před rodinou. Nenechám se uchlácholit tím, že to dělá pro nás. Peněz máme dost. Chybí nám jako táta a přítel. Podezírám ho ze špatných věcí.

Příběh Lucie: Žiju se synem v podstatě sama, na přítele není v ničem spoleh

Zdroj: idnes.cz     27.02.2023 (00:00)     pro-zeny

S přítelem jsme byli spolu sotva půl roku, když jsem otěhotněla. Na dítě jsem se ještě necítila, ale on mě přesvědčil, že spolu všechno zvládneme. Zvládat to však musím sama, přítel se u nás objeví jen občas a já jsem vlastně sama jen se synem.

Příběh Hanky: Rozešli jsme se, ale nerozvedli. Chce se vrátit

Zdroj: idnes.cz     23.08.2021 (00:06)     pro-zeny

Manžel mi natolik ublížil, že už jsem s ním dál nemohla žít. Odstěhoval se a nějakou dobu jsme se neviděli, ani když si přišel pro děti. Neměla jsem ani sílu řešit s ním rozvod. Čas největší rány zahojil, už spolu mluvíme. Vím, že by to chtěl napravit, ale nevím, jestli na to mám sílu.

Příběh Anny: Můj přítel je dceři trnem v oku, žárlí na něj

Zdroj: idnes.cz     14.03.2022 (00:15)     pro-zeny

Před třemi lety jsem přišla o manžela. Zůstala jsem sama ve velkém domě. Dcera s rodinou mne navštěvuje, ale nemohou být se mnou stále. Častou společnost mi dělá dlouholetý kamarád, také vdovec, ovšem dcera to nevidí ráda, bojí se, že by mohla přijít o své dědictví.

Příběh Šárky: Kde může, tam mě manžel urazí a zesměšní

Zdroj: idnes.cz     20.09.2021 (00:07)     pro-zeny

Mohla jsem dělat kariéru tak jako manžel, ale nakonec jsme se domluvili, že se budu starat o rodinu, děti, domácnost a on bude vydělávat. Nemáme se vůbec špatně, děti i manžel jsou spokojení. Se mnou je to ale mnohem horší. Manžel, místo aby si vážil, co pro rodinu a jeho pohodlí dělám, tak mou práci jen znevažuje, uráží mě, že jsem kvočna a neváhá mě zesměšňovat před dětmi i našimi přáteli.

Příběh Věry: Letos budu na Vánoce poprvé sama, jsem z toho špatná

Zdroj: idnes.cz     24.11.2025 (00:00)     pro-zeny

Vždycky jsem měla hrozně ráda svátky, Vánoce pak ze všech nejvíc. Miluji všechny ty rituály s tím spojené – vůně, dekorace, pečení cukroví, pohádky v televizi… Dokud ještě žil manžel a děti byly malé, tak to byly nejkrásnější chvíle, na které jsem se rok co rok těšila. Jenže letos to dopadlo tak, že budu na Štědrý den doma sama, a dost mě to děsí.

Příběh Michala: Mám problém mluvit s lidmi, nejlíp je mi doma

Zdroj: idnes.cz     17.02.2025 (00:00)     pro-zeny

Nikdy jsem nebyl moc společenský typ, už od dětství jsem se spíš lidí stranil nebo se stýkal jen s pár nejbližšími kamarády. Nezlepšilo se to ani na gymnáziu nebo na vysoké, ale tam jsem aspoň měl kolem sebe lidi podobných zájmů, tak to šlo. Teď ovšem chodím do práce a je to pro mě utrpení. Ne sama práce, ta mě baví, ale kolegové a nadřízení jsou pro mě zdrojem nesnesitelného stresu.