Myší horor. Hlodavci v Austrálii 1917 hýbali zdmi a pršeli z nebe, počítali je na tuny

Myší nebe – peklo – ráj: Co skutečně zjistily Calhounovy experimenty?

Zdroj: 21stoleti.cz     19.06.2024 (10:14)     zajimavosti

Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv.

Gen dlouhověkosti rypoše lysého prodloužil život myším

Zdroj: 21stoleti.cz     29.08.2023 (10:00)     zajimavosti

Rypoši lysí jsou neuvěřitelně dlouhověcí hlodavci, kteří se mohou dožít i více než 30 let, zatímco běžné myši domácí zpravidla žijí jen jeden rok. Také se jim prakticky vyhýbá rakovina i jiné choroby související s přibývajícím věkem. Vědci již zjistili, jaký gen za jejich dlouhověkostí stojí, nyní jej zavedli myším, kterým tak výrazně prodloužili život.

Myší „symbiózou“ k mladšímu organismu?

Zdroj: 21stoleti.cz     23.10.2023 (10:00)     zajimavosti

Jsou malé, nenáročné, a pro vědu prakticky nedocenitelné… Ale bez jejich pomoci by se nepodařilo objevit například potenciální lék na hojení kůže či zkoumat střevní mikrobiom. Nyní laboratorní myšky pomáhají směrovat medicínu k nalezení elixíru mládí. Za zdmi laboratoří snahy omladit planetu jen tak nepolevují. Nejnovější výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Aging totiž uvádí,

Míší astronauti: Malí průzkumníci ve velkém kosmu

Zdroj: 21stoleti.cz     17.07.2025 (10:00)     zajimavosti

Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo.

Vědci zjistili, jak potlačit strach u myší. Pomůže to lidem trpícím úzkostmi a stresovou poruchou?

Zdroj: 21stoleti.cz     11.02.2025 (14:00)     zajimavosti

Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt

Jazyk nemusí být výlučně lidskou záležitostí

Zdroj: 21stoleti.cz     12.11.2023 (17:34)     zajimavosti

Je možné, aby se myš naučila novou píseň? Ano, taková otázka zní poněkud bláznivě. Ale jen na první pohled… Lidé a myši žijí pospolu více než 15 000 let. Řada lidí z tohoto sousedství není nadšena, pro řadu z nich myši nejsou těmi zvířaty, která by lámala přední příčky popularity. Tak či onak, asi málokdo

Netradiční rodičovství: Dva otcové a myší nemluvně?

Zdroj: 21stoleti.cz     11.03.2024 (14:00)     zajimavosti

Vědeckému týmu pod vedením Katsuhika Hayashiho z Univerzity v Ósace se podařilo stvořit sedm myší, které mají dva otce… avšak žádnou biologickou matku. Jedná se o významný průlom na poli reprodukční medicíny, který by mohl zároveň napomoci při léčbě ženské neplodnosti. „Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk,“ prohlásil

Německým vědcům se poprvé v historii podařilo nafilmovat ovulaci u myši

Zdroj: 21stoleti.cz     25.10.2024 (15:00)     zajimavosti

Proces vzniku nového tvora je fascinující a stále obestřený řadou neobjasněných tajemství. Průlomu nyní dosáhli vědci z německého Institutu Maxe Plancka, kterým se pomocí vylepšené technologie podařilo zachytit okamžik, kdy se vajíčko uvolní z vaječníku myši a začíná jeho cesta, která po oplodnění vede až k vzniku nového života. Ovulační cyklus u žen byl objeven

Hořící nebe. Odhalte tajemství červánků, fungují jako antidepresivum

Zdroj: idnes.cz     30.08.2020 (00:00)     zajimavosti

Červánky, to je podívaná jak z malířského plátna. Pestrobarevné večerní či ranní nebe fascinuje umělce, romantiky i davy amatérů. Kde se ty barevné mraky vůbec berou, zkoumal magazín Víkend DNES.

Neurony zahalené „pláštěm neviditelnosti“ zmírnily příznaky Parkinsonovy choroby u myší

Zdroj: 21stoleti.cz     22.04.2025 (10:00)     zajimavosti

V poslední době zažívá boom tak zvaná buněčná terapie, při které je při léčbě mnoha chronických nemocí využíván hojivý potenciál vlastních kmenových buněk pacienta. Lékaři nyní testovali schopnost neuronů, neviditelných pro imunitní systém, zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby u myší a uspěli. To dává naději na budoucí úspěšnou léčbu tohoto neurodegenerativního onemocnění i u lidí. Buněčná