Za kleptomanii můžou geny, za nevěru ne, říká molekulární biochemik Pačes

Profesor Pačes: Prorok genomiky v Česku

Zdroj: 21stoleti.cz     12.01.2021 (10:24)     zajimavosti

Na molekulární genetice ho fascinuje ta úžasná souhra pochodů, které tvoří život. Že i poměrně malý bakteriální chromozóm, skládající se z milionu písmen, je v buňce stočen do klubka, a přesto řídí všechny pochody s přesností na jedno písmeno. „Jak se v tom klubku DNA ta buňka ‚vyzná‘“? usmívá se profesor Václav Pačes, biochemik, jeden z nejuznávanějších vědců v Česku i

Vědci popsali, jak buňka skládá molekulární nůžky na stříhání RNA

Zdroj: 21stoleti.cz     24.07.2024 (14:55)     zajimavosti

Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval

Začal jako ajťák, otevřel školu karate. Teď zkoumá, jak vyrobit přírodu v laboratoři

Zdroj: idnes.cz     25.12.2021 (13:00)     zajimavosti

Začínal jako ajťák, ale oklikou přes karate a Japonsko se z něj stal molekulární biolog a biochemik, který na amerických večírcích ověřoval působnost lehkých psychoaktivních drog z Tichomoří. Dnes Tomáš Pluskal na Akademii věd ČR zkoumá, jak vyrobit přírodu v laboratoři, a pomáhá své japonské ženě zvyknout si na Prahu.

Epigenetická dědičnost: Dětem nepředáváme jen geny nebo vzorce chování…

Zdroj: 21stoleti.cz     15.06.2022 (14:28)     zajimavosti

Naše geny a geny našich potomků můžeme částečně ovlivnit i sami, aniž bychom se pouštěli do experimentování s genovým inženýrstvím. Prostředky k tomu nalezneme v našem způsobu života – v tom co jíme, kde žijeme a jak aktivně trávíme svůj čas. Epigeneticky dědíme to, co nezdědíme ve formě genů nebo se od našich blízkých nenaučíme v průběhu života. Epigenetika je jakási

Jaká je role cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů?

Zdroj: 21stoleti.cz     26.08.2024 (10:00)     zajimavosti

Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení léčby poranění mozku a míchy. Studii publikoval prestižní časopis PNAS. Dospělý lidský mozek obsahuje přibližně 100 miliard

Nechutná? To bude v genech

Zdroj: 21stoleti.cz     26.09.2024 (15:00)     zajimavosti

Co je hořké, to se nejí. Tento reflex v sobě máme hluboce zakořeněný. Asi třetina lidí však nevnímá určitý typ hořkosti. Můžou za to geny, které zásadně ovlivňují i další chutě. Jídlo přináší požitek, ale někdy také riziko. Proto nás příroda vybavila chuťovými a čichovými receptory, které mají za úkol včas odhalit jedovatou a zkaženou potravu.

S dětmi nečekejte. Starší otci mohou předávat poškozené geny, říká biolog

Zdroj: idnes.cz     23.05.2021 (00:00)     zajimavosti

Zabývá se reprodukční biologií a jako uznávaný popularizátor vědy rád na přednáškách vyvrací zažité mýty. Jeho pracovní den začíná ve dvě v noci a na jatka pro materiál na pokusy donedávna jezdil na služebním kole. Jak říká, věda je droga, a kdo jí propadne, už nedokáže odejít.

Genetika zločinu. Máme ho i v krvi, ale jde korigovat, říká psycholog Svoboda

Zdroj: idnes.cz     14.05.2021 (15:18)     zajimavosti

Zločin, geny, výchova. Slova, která k sobě na první pohled nemusejí patřit. Opak je však pravda. „Je prokázáno, že vnější vlivy mohou člověka ke zločinu formovat, a naopak, je prokázáno i to, že za část našeho chování může genetická dispozice,“ říká psycholog Vladimír Svoboda.

Bisexualita má vlastní geny. Vedou k více potomkům, jsou evoluční výhodou

Zdroj: idnes.cz     19.01.2024 (00:00)     zajimavosti

Otázka, jak evoluce dopustila, že z populace nezmizely geny spojené s homosexualitou, zaměstnává vědu desetiletí. Nová studie nabízí možnou částečnou odpověď. Spočívat má v genech spojených s bisexualitou, které jako první objevila. Podle ní jsou evoluční výhodou, jejich nositelé totiž mívají víc dětí.

Schizofrenie a další duševní poruchy mohou být spojeny s epigenetikou placenty

Zdroj: 21stoleti.cz     25.04.2025 (15:00)     zajimavosti

Mezinárodní vědecký tým se snažil odhalit spojení mezi placentou, orgánem, který poskytuje kyslík a živiny vyvíjejícímu se plodu v matčině děloze, a původem duševních chorob. Domnívá se, že za nimi stojí epigenetické modifikace v placentě. Jedná se o chemické změny v molekulách DNA, které nemění geny v nich, ale ovlivňují, které geny jsou zapnuty a