Injekce přímo do buňky: Scifi, nebo budoucnost?

Imunitní buňky obrácené proti nádoru: průlom v boji s rakovinou

Zdroj: 21stoleti.cz     13.01.2026 (09:00)     zajimavosti

Vědcům z Korejského pokročilého institutu vědy a techniky (KAIST) se podařilo proměnit imunitní buňky, které se již nachází uvnitř nádorů, v silné bojovníky proti rakovině. A to prostřednictvím injekce léku přímo do nádoru. Pevné shluky nádorových buněk v tkáních a orgánech jsou označovány jako solidní nádory. Jsou projevem rakoviny žaludku, plic či jater. Tvoří husté

Vědcům se podařilo proměnit nádorové buňky v ničitele rakoviny

Zdroj: 21stoleti.cz     26.11.2024 (09:00)     zajimavosti

Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém

Přinutíme rakovinné buňky k sebedestrukci?

Zdroj: 21stoleti.cz     20.01.2026 (14:00)     zajimavosti

Rakovina je strašákem lidstva, nádorů přibývá, a to dokonce i u mladších lidí, ačkoliv dříve byla spojována spíše se stářím. Zdá se však, že se vědcům nyní podařilo objevit nový cíl, který by mohl pomoci zpomalit šíření rakoviny – protein, který lze zmanipulovat tak, aby se rakovinné buňky samy zničily. Buňky v těle, pokud jsou

Budeme se očkovat proti stárnutí?

Zdroj: 21stoleti.cz     11.12.2024 (14:00)     zajimavosti

Snaha bojovat s časem má mnoho podob, a jednou z těch nejmodernějších je vakcína namířená proti stárnutí. Jejím cílem jsou senescentní buňky. Jedná se o vysloužilé nebo poškozené buňky, u kterých selhal automatický mechanismus sebezničení. Obvykle si s nimi poradí imunitní systém, ten ale s věkem ochabuje. S tím, jak člověk stárne, se tyto „zombie“

Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň

Zdroj: 21stoleti.cz     03.09.2025 (15:00)     zajimavosti

Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí,

Obři s jedinou buňkou

Zdroj: 21stoleti.cz     14.11.2024 (14:00)     zajimavosti

Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová

Syntetický metabolismus: Jde to i bez buňky

Zdroj: 21stoleti.cz     20.11.2024 (10:33)     zajimavosti

Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by

Buněčné lepidlo zhojí rány a obnoví nervy

Zdroj: 21stoleti.cz     27.12.2022 (14:00)     zajimavosti

Vědcům z Kalifornské univerzity v San Franciscu se povedl jedinečný počin. Vytvořili molekuly, které se chovají jako buněčné lepidlo a jsou schopné spojovat buňky v lidském těle. To by v budoucnu mohlo vést k tvorbě orgánů a tkání pro transplantace. Týmu výzkumníků se podařilo zkonstruovat sadu syntetických molekul, kterou lze manipulovat tak, aby přiměla buňky

Klíčem k obrovské paměťové kapacitě mozku mohou být astrocyty

Zdroj: 21stoleti.cz     19.08.2025 (15:00)     zajimavosti

Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek

Vědci popsali, jak buňka skládá molekulární nůžky na stříhání RNA

Zdroj: 21stoleti.cz     24.07.2024 (14:55)     zajimavosti

Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval