Přinutíme rakovinné buňky k sebedestrukci?

V CEITECu navrhli peptidy schopné ničit bakterie a rakovinné buňky

Zdroj: 21stoleti.cz     29.08.2024 (15:00)     zajimavosti

Brněnským vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity se povedl velký pokrok v potírání bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči antibiotikům. S pomocí počítačové simulace navrhli speciální peptidy schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru, které umožňují molekulám nekontrolovaně procházet přes membránu dovnitř a ven z buňky, což vede k rychlé buněčné smrti. Takové

Vědcům se podařilo proměnit nádorové buňky v ničitele rakoviny

Zdroj: 21stoleti.cz     26.11.2024 (09:00)     zajimavosti

Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém

Rakovina zneužívá mitochondrie, zjistili čeští vědci

Zdroj: 21stoleti.cz     27.06.2025 (10:00)     zajimavosti

V lidském těle probíhá řada procesů, které zajišťují jeho správné fungování. Českým vědcům se podařilo zjistit, že rakovinné buňky umí jeden z těchto procesů zneužít ve svůj prospěch, což jim umožňuje snadněji se v těle šířit. Dobrou zprávou je, že by tento objev mohl přispět k vývoji nových postupů protirakovinné léčby. Pro fungování lidského těla

Nový krevní test umí zjistit, zda došlo k návrtu rakoviny. Je to však skutečně žádoucí?

Zdroj: 21stoleti.cz     10.06.2025 (15:00)     zajimavosti

Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné

Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň

Zdroj: 21stoleti.cz     03.09.2025 (15:00)     zajimavosti

Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí,

Obři s jedinou buňkou

Zdroj: 21stoleti.cz     14.11.2024 (14:00)     zajimavosti

Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová

Budeme se očkovat proti stárnutí?

Zdroj: 21stoleti.cz     11.12.2024 (14:00)     zajimavosti

Snaha bojovat s časem má mnoho podob, a jednou z těch nejmodernějších je vakcína namířená proti stárnutí. Jejím cílem jsou senescentní buňky. Jedná se o vysloužilé nebo poškozené buňky, u kterých selhal automatický mechanismus sebezničení. Obvykle si s nimi poradí imunitní systém, ten ale s věkem ochabuje. S tím, jak člověk stárne, se tyto „zombie“

Syntetický metabolismus: Jde to i bez buňky

Zdroj: 21stoleti.cz     20.11.2024 (10:33)     zajimavosti

Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by

Injekce přímo do buňky: Scifi, nebo budoucnost?

Zdroj: 21stoleti.cz     12.07.2023 (10:00)     zajimavosti

Momentálně je to hlavně žhavé téma pro vědecký výzkum. A ten může být úspěšný, protože autorem patentu není člověk, ale příroda. Miniaturní hrot projede membránou, „stříkačka“ na něj napojená se smrští a vytlačí do buňky svůj obsah. To je začátek jejího konce, injekce obsahuje toxiny, které buňku usmrtí a spustí tak kaskádu v celém organismu.

Buněčné lepidlo zhojí rány a obnoví nervy

Zdroj: 21stoleti.cz     27.12.2022 (14:00)     zajimavosti

Vědcům z Kalifornské univerzity v San Franciscu se povedl jedinečný počin. Vytvořili molekuly, které se chovají jako buněčné lepidlo a jsou schopné spojovat buňky v lidském těle. To by v budoucnu mohlo vést k tvorbě orgánů a tkání pro transplantace. Týmu výzkumníků se podařilo zkonstruovat sadu syntetických molekul, kterou lze manipulovat tak, aby přiměla buňky