U mužů má „rýmička“ skutečně horší průběh, mohou za to geny a hormony

Za kleptomanii můžou geny, za nevěru ne, říká molekulární biochemik Pačes

Zdroj: idnes.cz     19.03.2022 (20:00)     zajimavosti

Už jsme našli gen „lidství“? Jak je možné, že má krab genom, neboli veškerou dědičnou informaci uloženou v DNA uvnitř buněk, větší než lidé? Jak geny ovlivňují náš osud a jak moc si s nimi můžeme hrát? A budeme si někdy skutečně jistí tím, jak a proč vznikl život? Nejen nad tím se zamýšlí molekulární biochemik a bývalý šéf české Akademie věd Václav Pačes.

Endokrinoložka Jana Ježková: Hormony – biochemická továrna lidského těla

Zdroj: 21stoleti.cz     18.12.2021 (07:00)     zajimavosti

Lidské tělo je tranzitní pavučinou nepředstavitelných rozměrů. Svaly, orgány, tkáně a buňky musejí navzájem komunikovat, být propojeny – a to se starají přenašeče zpráv: nervy a hormony. Rozdíl je v rychlosti. Zatímco nervy účinkují během milisekund, hormony na svou činnost potřebují mnohem více času. „Ale bez nich a jejich rovnováhy nedokážeme žít,“ připomíná endokrinoložka doc. MUDr.

Schizofrenie a další duševní poruchy mohou být spojeny s epigenetikou placenty

Zdroj: 21stoleti.cz     25.04.2025 (15:00)     zajimavosti

Mezinárodní vědecký tým se snažil odhalit spojení mezi placentou, orgánem, který poskytuje kyslík a živiny vyvíjejícímu se plodu v matčině děloze, a původem duševních chorob. Domnívá se, že za nimi stojí epigenetické modifikace v placentě. Jedná se o chemické změny v molekulách DNA, které nemění geny v nich, ale ovlivňují, které geny jsou zapnuty a

Epigenetická dědičnost: Dětem nepředáváme jen geny nebo vzorce chování…

Zdroj: 21stoleti.cz     15.06.2022 (14:28)     zajimavosti

Naše geny a geny našich potomků můžeme částečně ovlivnit i sami, aniž bychom se pouštěli do experimentování s genovým inženýrstvím. Prostředky k tomu nalezneme v našem způsobu života – v tom co jíme, kde žijeme a jak aktivně trávíme svůj čas. Epigeneticky dědíme to, co nezdědíme ve formě genů nebo se od našich blízkých nenaučíme v průběhu života. Epigenetika je jakási

Kardiaci jsou desetkrát náchylnější k zápalu plic

Zdroj: 21stoleti.cz     23.04.2021 (17:37)     zajimavosti

Nejen kardiaci, ale také diabetici, astmatici, kuřáci a osoby nad 50 let – právě ti čelí zvýšenému riziku nákazy pneumokoky. Kromě toho, že se infekcí mohou častěji nakazit, mívají také horší průběh nemoci.   Pneumokoky způsobují závažná onemocnění, jako jsou zápal plic, zánět průdušek nebo mozkových blan. Nejúčinnější ochranou je vakcinace. Proočkovanost je ale přesto

„Tlačítko“ uspat je i pro fotosyntézu: Mačkají ho hormony cytokininy

Zdroj: 21stoleti.cz     18.05.2026 (10:00)     zajimavosti

Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty

Od neandrtálců jsme zdědili poruchy spánku, plešatění i obezitu, říká biolog

Zdroj: idnes.cz     04.02.2023 (20:00)     zajimavosti

Ač se to možná mnohým nebude líbit, každý z nás má v sobě kousek neandertálce. Geny členů příbuzného lidského druhu mohou být někomu k užitku, u jiného mohou být naopak součástí sklonů ke zdravotním potížím. „ Může s nimi souviset řada imunologických onemocnění nebo i obezita,“ říká imunolog a buněčný biolog profesor Jan Černý.

Déle při chuti. Sexuální vrchol mužů přichází později, soudí studie

Zdroj: idnes.cz     23.02.2026 (00:00)     zajimavosti

Po třicítce mužům začíná ubývat testosteron. Jejich sexuální touha je tedy na nejvyšším bodě v předchozích deseti letech, zní obecný náhled vědy na mužskou sexualitu. Aktuální rozsáhlá studie ho nabourává. Vrchol sexuální touhy nastává podle ní později a hormony jsou jen jedním z faktorů.

Bisexualita má vlastní geny. Vedou k více potomkům, jsou evoluční výhodou

Zdroj: idnes.cz     19.01.2024 (00:00)     zajimavosti

Otázka, jak evoluce dopustila, že z populace nezmizely geny spojené s homosexualitou, zaměstnává vědu desetiletí. Nová studie nabízí možnou částečnou odpověď. Spočívat má v genech spojených s bisexualitou, které jako první objevila. Podle ní jsou evoluční výhodou, jejich nositelé totiž mívají víc dětí.

Ženy nesou těžší genetické břemeno deprese než muži

Zdroj: 21stoleti.cz     10.10.2025 (15:00)     zajimavosti

Je všeobecně známým faktem, že ženy jsou dva až třikrát náchylnější k rozvoji deprese než muži. Doposud to bylo přičítáno zejména rozdílům v chování, prostředí a biologických oblastech, nyní se však ukazuje, že k tomu mají co říci i geny. Australský výzkum totiž u žen objevil 16 variant genů spojených s depresí, přičemž u mužů